HUTIRA - VODA
voda@hutira.cz
+420 547 228 387
  • Hutira
    Menu

    Před několika lety jsme ve spolupráci se společností  S.E.D.A. CONSULTING S. R. O. rozjeli projekt, který snoubí obchodní aktivity s pomocí potřebným v rozvojových zemích. Po důkladném testování a vypracování studie proveditelnosti jsme letos v únoru odeslali kontejnerovou úpravnu vody do ghanského města Kade. Dva měsíce na to, v polovině května, se naši kolegové společně s majitelem společnosti Ivem Hutirou vydali přímo osobně do Kade, aby úpravnu uvedli do chodu. Naše inovativní technologie tam bude sloužit ke zlepšení dostupnosti pitné vody v regionu. A jak vše probíhalo? To nám barvitě popsal Petr Hajný, ředitel divize voda, a zároveň styčný důstojník ghanské výpravy.

    V polovině května jsme se vydali na náročnou „misi“ do Ghany, s cílem zprovoznit kontejnerovou úpravnu vody, která tam dorazila pár dní před námi. Mířili jsme do města Kade, v okrese Kwaebibirem Municipal ve východní provincii Ghany, kterým protéká řeka Birim.

    Úpravnu jsme dodávali ve spolupráci s firmou Seda Africa Group přímo městu Kade. Společně s místní komunitou jsme pak připravili projekt, v němž je odebírána voda z řeky, následně je upravena naší technologií a zásobuje flexibilní akumulační vak, ze kterého ji bude odebírat místní obyvatelstvo.

    Již od začátku se projekt potýkal s komplikacemi. Pozemky u řeky Birim, určené pro umístění technologie, se nacházely v záplavové zóně. Bylo nutné technologii přesunout 400 metrů od řeky, vybudovat vyvýšený betonový základ na kontejner, u řeky pak vytvořit zvýšený jímací objekt a položit stovky metrů potrubí. Všechny tyto přípravné práce jsme na dálku koordinovali s firmou Seda Africa Group, která má na místě vlastní tým.

    Hned po příletu do Accry jsme poznali, že i když jsme se na horké ghanské klima připravovali, realita je úplně jinde. I v noci teplota neklesla pod 30° C a přes den se na slunci šplhala k 50° C. Cesta z Accry do Kade byla sama o sobě zážitkem – dálnice, hlavní spojnice mezi dvěma největšími ghanskými městy, připomínala hned za Accrou spíše tankodrom. Na každém kroku jsme vnímali naprosto odlišnou africkou kulturu. Accra pulzovala kontrastem mezi bohatými a chudými čtvrtěmi.

    Přes veškerou přípravu nás v Kade čekala spousta překážek. Sehnat základní materiál jako např. šrouby, vruty nebo části potrubí, bylo velice obtížné. Bohužel se cestou část našeho nářadí, kterou jsme odesílali spolu s technologií, ztratila a teprve tady v Africe jsme si uvědomili, jak moc nám chybí obyčejné věci jako prodlužka, fixa nebo svinovací metr. Vysavač je tu prakticky neznámý.

    Nejdříve jsme museli propojit všechny potrubní systémy s kontejnerem a jímacím objektem – někteří z nás se tak stali improvizovanými instalatéry. Třeba umístění sacího čerpadla na bóji do řeky z místní vratké pramice je docela zážitek – prý tu nejsou krokodýli ani jiná havěť, ale věřte tomu na 100 %…

    Souběžně s tím propojovali naši elektrotechnici veškerou potřebnou kabeláž a oživovali řídící systém technologie. Teprve po všech těchto úkonech jsme mohli začít napouštět vodu do úpravny a začít s nastavováním a optimalizací. I tady se objevilo mnoho problémů, které jsme museli řešit občas s velkou dávkou improvizace. Také časté výpadky elektřiny práci značně zpomalovaly.

    Práce v extrémním horku byla vyčerpávající. Pracovali jsme denně téměř 12 hodin, včetně víkendů, a několik dní jsme přidali i večerní směny. Po zhruba 12 dnech se nám podařilo technologii nastavit tak, aby produkovala požadovanou kvalitu vody, kterou jsme začali čerpat do flexibilního vaku. Následovalo školení obsluhy, která s námi byla od začátku a snažila se nám co nejvíce pomáhat.

    Od místní komunity, včetně místního náčelníka, který je nejdůležitější osobou celého města, se nám dostalo několikrát vřelého přivítání – ať už v jeho domě nebo když nás poctil svojí návštěvou na místě realizace. Byli jsme svědky místních kulturních rituálů, které se uskutečnily kvůli naší přítomnosti. Vnímali jsme, jak důležitou věc pro místní lidi děláme a na každém kroku bylo cítit jejich napětí z toho, jestli se nám opravdu podaří velmi znečištěnou vodu z řeky, která je pro ně posvátná, upravit.

    V rámci naší mise jsme také museli odehrát přátelské fotbalové utkání. Nejdříve jsme si mysleli, že proti dětem, které hrávaly celé dny fotbal kousek od místa naší úpravny. Jaké bylo naše překvapení, když proti nám nastoupil místní reprezentační výběr, který bral tento zápas velmi prestižně. Po deseti hodinách vysilující práce v úmorném horku, jsme museli posbírat poslední zbytky sil a hrát proti opravdu velmi fyzicky a technicky zdatným místním dospělým fotbalistům, navíc na terénu, který si dokážeme možná představit my, kteří jsme ještě zažili staré škvárové povrchy. Ani ty se však s tímto nedají srovnat. O to více si člověk uvědomí, v jakých podmínkách zde mladí sportovci vyrůstají. Zápas jsme nakonec se ctí a s výpůjčkou několika místních hráčů zlvádli a zaslouženě odjeli na hotel dát si místní ghanské pivo a jídlo od naší ghanské kuchařky Rose, která vařila opravdu výborně.

    Voda teče, mise splněna. Okamžik, kdy z potrubí začala téct krásná čistá voda, si budu pamatovat do konce života. Byla to v ten moment obrovská úleva a radost v jednom. Když přiběhli místní kluci, kteří opodál v tom hrozném horku hráli celý den fotbal a začali na sebe průzračnou, studenou vodu bezprostředně pouštět, byla to čistá dětská radost z něčeho, co možná v této podobě ještě nikdy nezažili. Snad už jen pro tento okamžik stála všechna ta dřina za to. Teď nás čeká ještě spousta práce s místním týmem, který řídíme na dálku a snažíme se pokračovat v optimalizaci technologie a zároveň je učit, jak ji ovládat a jak se o ni starat. Podařilo se nám zprovoznit kontejnerovou úpravnu vody a zajistit tak dostupnost pitné vody pro 20 000 obyvatel Kade. Byla to náročná cesta plná překážek, ale také cenných zkušeností a poznání odlišné kultury.