Technologie HUTIRA – VISION umožňují upravit i silně znečištěnou vodu. Firmám tak šetří náklady a zvyšují kapacity

Tuzemské firmy se začínají více zaměřovat na udržitelné hospodaření s vodou. Častým řešením je pro ně přitom recyklace odpadních vod, které nemohou zpracovat klasické komunální čističky. Vyčištěnou vodu potom zpravidla využívají jako užitkovou v rámci svého provozu. Firmy tak mohou nejen ušetřit, ale zároveň například vyřešit omezené odběry od vodáren. Obliba recyklace by měla nadále růst také v budoucnu. Ať už vlivem dotací či možného upravení legislativy, která zatím termín recyklované odpadní vody nezná.

Spousta tuzemských průmyslových podniků řeší, jak nakládat s přebytečnou odpadní vodou. V některých provozech je její množství tak velké, že ho standardní komunální čistička nedokáže účinně zpracovat. V mnoha případech jsou pak v průmyslových odpadních vodách látky, které negativně ovlivňují čistírenské procesy v komunálních čistírnách. Tyto odpadní vody nesplňují normy a firmy je v tomto stavu vůbec vypouštět nesmí.

„U řady velkých průmyslových provozů v posledních měsících pozorujeme větší zájem o recyklaci odpadních vod a jejich další možné využití. Tento trend se týká převážně společností z potravinářského či chemického průmyslu, které již nyní odebírají z vodáren nejvyšší možné množství vody. Případně mají maximálně využité kapacity vlastních vrtů. Svoji roli hraje také snaha o udržitelnější přístup u řady podniků. V neposlední řadě pak posilování trendu recyklace průmyslových odpadních vod ovlivňuje i celkový růst cen a nákladů na energie,“ vysvětluje Petr Hajný, ředitel společnosti HUTIRA – VISION, jejíž technologie umožňují i silně znečištěnou vodu upravit často na úroveň kvality pitné vody, případně demineralizované technologické vody.

Průmyslové firmy tak často stojí před otázkou, zda investovat desítky až stovky milionů do vlastních čističek vody nebo platit specializovaným firmám za likvidaci odpadní vody. „My se aktuálně snažíme nabízet alternativní technologii, kde cílíme na redukci jak investičních, tak provozních nákladů. Ačkoliv je prostorově velmi nenáročná, zvládne zpracovat srovnatelné množství odpadní vody – od malých provozů s produkcí jednotek metrů krychlových vody za den až po velké, které produkují jednotky tisíc metrů krychlových vody denně,“ doplnil Hajný.

Recyklaci odpadních vod podpoří dotace a brzy snad i legislativa

Lze přitom očekávat, že poptávka po efektivnější práci s odpadní vodou bude u průmyslových podniků stále častější. Jedním z důvodů je aktuálně i možnost získání dotací z fondu obnovy, které se týkají opatření pro hospodaření s vodou a úspory vody. Podmínkou pro podání žádosti je přitom předložení takzvaného vodního auditu, který shrnuje možná opatření týkající se hospodaření s vodou.

Podle ředitele společnosti HUTIRA – VISION by se popularita recyklace mohla zvednout také společně se změnou legislativy směrem k širším možnostem využití vyčištěných odpadních vod v rámci daného provozu. „Česká legislativa zatím termín recyklovaná odpadní voda nezná, a proto jsou způsoby využití takto vyčištěné vody omezené. Věříme nicméně, že vzhledem k rozvoji recyklačních technologií se přístup tuzemských zákonů brzy změní,“ vysvětluje Hajný proč vyčištěnou vodu firmy zpravidla využívají jako užitkovou v rámci svého provozu.

Snižujme energetickou náročnost na minimum

Jelikož jsou samotné čistírenské procesy velmi energeticky náročné, snažíme se v průmyslových provozech hledat způsoby, jak energetickou náročnost těchto procesů snížit. Technologie společnosti HUTIRA – VISION k části procesu recyklace využívají energii z odpadního tepla, například i unikající páru z kotelny či teplo vypouštěné mimo výrobní závod z důvodu eliminace přehřívání některých zařízení. „V některých případech je pak možné přebytečnou odpadní tepelnou energii využít i v jiných částech výroby,“ dodává k tomu Hajný z HUTIRA – VISION, která se kromě zakázek v oblasti dodávek technologických celků pro průmyslové firmy věnuje také sestavování kontejnerových nebo mobilních úpraven vody, které nachází využití během havárií vodárenských sítí, přírodních katastrof či válečných konfliktů.