Voda a její znečištění: bakteriální kontaminace povrchových vod je nejpravděpodobnější v létě

Běžnou součástí povrchových a podzemních vod jsou mimo jiné bakterie a další mikroorganismy. Řada z nich je přirozených, do vodního prostředí se však dostávají i ty nežádoucí. V povrchových vodách se problematické bakterie vyskytují zejména v letních měsících. Podzemní vody jsou naopak kontaminovány spíše v důsledku vsaku znečištěných odpadních vod nebo zemědělskou činností.

Povrchová a podzemní surová voda může být v České republice znečištěná celou řadou mikroorganismů. Horší situace podle dat Českého hydrometeorologického ústavu přitom bývá u vod povrchových. Pro ty bývají problematické především letní měsíce. Při vyšších teplotách ve vodě může dojít ke zhoršení úrovně kontaminace i v rozsahu několika dní či dokonce hodin.

Jakost vody je závislá na hydrologické situaci v daném roce. Tedy na srážkách a jejich plošné a časové distribuci v kombinaci s teplotami vzduchu v letním období. Platí to zejména u drobných a málo vodných toků. Bakteriální znečištění je ale kromě počasí ovlivněno také vlivy člověka na životní prostředí. U povrchových vod je typičtější pro spodní úseky vodních toků, kterých se lidská činnost více dotýká. „Ovlivněny ale bývají i výše položené drobné vodní toky, kde dochází k nelegálnímu vypouštění odpadních vod. Je to tím, že tyto toky nebývají tolik monitorovány,“ vysvětluje Petr Hajný, ředitel společnosti HUTIRA – VISION.

Za kontaminací surových vod fekálními bakteriemi často stojí také nedostatečné čištění odpadních vod. „V takovém případě se jedná o takzvané bodové znečištění. Setkat se lze i s takzvanými plošnými zdroji znečištění, mezi které patří například pastva dobytka. Takto se bakteriální znečištění může dostat do surové vody buď průsaky, nebo splachy, typicky při přívalových nebo dlouhodobých deštích,“ doplňuje Petr Hajný.

V budoucnu by znečištění mohlo hlídat sledovací zařízení

Všemi výše zmíněnými procesy dochází k tomu, že se kvalita surové vody, která je vstupní surovinou pro výrobu pitné vody, liší. Záleží nejen na tom, zda je zdroj podzemní nebo povrchový, ale také na tom, zda je podzemní zdroj v mělkém či hlubokém oběhu.

Stav surové vody zajímá primárně vodárenskou společnost či jiný subjekt, který je zodpovědný za následnou úpravu vody na pitnou. Při úpravě dochází k odstranění nebezpečných bakterií a rizikových prvků, po jejichž pozření lidem hrozí zdravotní komplikace. „Podle indikátorových bakterií a dalších parametrů se stanovuje požadovaná úprava vody, a to tak, aby výsledný produkt, tedy pitná voda, splňoval kvalitativní ukazatele stanovené legislativními předpisy. Zároveň platí, že kvalita každé surové i upravené vody musí být pravidelně kontrolovaná,“ uvádí Petr Hajný.

Společnost HUTIRA – VISION se zlepšování kvality vody z hlediska bakteriálního znečištění dlouhodobě věnuje. „Chceme využít znalostí a výzkumů, které už nějakou dobu probíhají na Masarykově univerzitě, především v oblasti biosenzoriky. Vzniknout by tak měl prototyp sledovacího zařízení, které by dokázalo v co nejkratší době určit přítomnost mikrobiologického znečištění ve vodě, a tím pádem dát okamžitý impulz k zastavení dodávek vody,“ uzavírá Petr Hajný.